Navrhuji, aby byla zřízena diskusní skupina Návrhy a podněty na Sněm advokátů. V této skupině by měly být publikovány všechny názory, které mohou ovlivnit jednání Sněmu. Považuji za porušení „rovnosti zbraní“, když představitelé Komory, byť z řad zaměstnanců, mají možnost uveřejnit příspěvek na hlavní stránce webu (Jak se celoživotně vzdělávají advokáti v jiných státech), což ostatním advokátům zřejmě nebude umožněno.

Děkuji.

Ivo Palkoska

Vážený pane kolego,

k Vašemu posouzení a posouzení advokátní veřejnosti předkládám návrh představenstva, který se týká povinného vzdělávání(viz www.cak.cz „Legislativa“, návrh novely ZA schváleného vládou – 4/2005).

Návrh představenstva:

"§31a

(1) Advokát je povinen doplňovat a rozšiřovat si znalosti potřebné k řádnému výkonu advokacie.

(2) Advokát je za účelem uvedeným v odstavci 1 zejména povinen účastnit se celoživotního vzdělávání pořádaného Komorou; toto povinné vzdělávání může činit nejvýše 16 hodin v jednom kalendářním roce.

(3) Podrobnosti o povinnostech advokáta uvedených v odstavci 2 stanoví stavovský předpis."

Pro srovnání předkládám též návrh PRO BONO, který je inspirován úpravou povinného vzdělávání soudců (viz §82 odst.2 zákona č.6/2002Sb., o soudech a soudcích). V případě, že Sněm bude souhlasit s tímto návrhem, jsme připraveni jej prostřednictvím poslanecké iniciativy prosazovat:

Návrh PRO BONO:

"§31a

(1) Advokát je povinen doplňovat a rozšiřovat si znalosti potřebné k řádnému výkonu advokacie. K tomu využívá různé formy vzdělávání, zejména samostudium, vzdělávací akce pořádané Komorou,vysokými školami a jinými oprávněnými osobami.

(2) Podrobnosti o povinnostech advokáta uvedených v odstavci 1 stanoví stavovský předpis.".

Shodou okolností jsem dnes obdržel návrh stavovského předpisu, který má upravovat povinné vzdělávání. Tento stavovský předpis by měl být projednán na úterním jednání představenstva ČAK (10.10.2005). Zatím hledám důvod, proč představenstvo chce projednávat tento stavovský předpis, když příslušná novela ZA (povinné vzdělávání) nebyla dosud schválená ani Parlamentem. Napadá mě jediný důvod a tím je vyloučení přijetí návrhu PRO BONO, aby si úpravu povinného vzdělávání vyhradil Sněm.

Školícímu středisku Dunaj je prostě nutné zajistit za každou cenu monopol, aby se zaplatily enormní náklady, které se vynaložily na jeho zřízení (cca 20 mil.Kč). Ale hlavně - je nutné zaplatit náklady na jeho provoz po následujících 20 let! Připomínám, že se jedná o částku 5 mil.Kč za nájem a služby ročně.K tomu je nutné připočítat platy zaměstnanců, platby přednášejícím atd. Z hlediska monopolu je samozřejmě lhostejné, zda náklady na toto Středisko bude Komora hradit zcela z našich příspěvků, nebo převážně z našich příspěvků a doplatku účastníka školení 250,-Kč, aby byl vytvořen pocit, jak laciné je naše vzdělávání. Že ekonomická realita je poněkud jinde asi není třeba zmiňovat.

A právě proto, aby advokáti nemuseli ze svých příspěvků sanovat ekonomický provoz „Dunaje“, navrhujeme zřízení Institutu vzdělávání advokátů. Zřizovatelem (zakladatelem) Institutu by byla Komora, ale jinak by se jednalo o samostatný subjekt, který by v konkurenci s ostatními vzdělávacími subjekty musel poskytovat srovnatelnou kvalitu vzdělávání, ale – s ohledem na vůli zřizovatele - za ceny přiměřené. Mimochodem stejný systém má například i německá advokátní komora, která společně s notářskou komorou provozují Německý advokátní institut (DAI), v němž si každý zájemce hradí vzdělávání sám. O kvalitě a prestiži této instituce vypovídá fakt, že letos oslavila 50. výročí svého vzniku.

Vážený pane doktore, doufám, že se mi podařilo ve stručnosti odpovědět na Vámi položené dotazy.Blíže k povinnému vzdělávání na www.probono.cz

Přeji Vám hezký den

Dr.Roman Jelínek

Pane kolego, jste si skutečně jist tím, že Vámi komentovaná novela zákona o advokacii resp. návrhovaná povinnost celoživotního vzdělávání advokátů neumožní volbu jiného způsobu vzdělávání? Máte k dispozici text navrhovaného znění zákona? Pokud ano, rád se s ním seznámím na této diskuzní stránce. Možná nejsem v této prosbě osamocen. Dikce je dikce a aplikace je aplikace ..........

JUDr. Fedor Chomča

Vážené kolegyně,

Vážení kolegové,

v současné době je v poslanecké sněmovně novela zákona o advokacii, která již prošla prvním čtením a byla přikázána ústavně-právnímu výboru k projednání. Doporučuji Vaší pozornosti její obsah, neboť novela mimo jiné zavádí právo Komory určovat advokáty k poskytování bezplatné právní pomoci nebo právní pomoci za sníženou odměnu a tím zakotvuje též právní nárok žadatelů na takovou pomoc, a to bez jakéhokoliv nároku advokáta na byť jen částečnou úhradu jeho palmáre.

Novela dále zavádí povinnost advokátů účastnit se celoživotního vzdělávání pořádaného Komorou a to bez možnosti volby jiného způsobu vzdělávání, resp. jiného poskytovatele vzdělávání.

Vzhledem k tomu, že se předpokládá druhé čtení návrhu novely v Poslanecké sněmovně až po Sněmu, domnívám se, že je dostatek času k tomu, aby jste se vyjádřili v rámci této diskuse a diskuse na Sněmu, zda souhlasíte s předloženou novelou.

Hezký den Vám přeje

JUDr.Roman Jelínek

člen představenstva

ČAK

Budu rád na tomto fóru diskutovat a především získávat zkušenosti od starších kolegů, ale musí to jít pružně. Název "Z oboru" prostě předem diskusi odsuzuje k zániku. Máme tu diskutovat o tom, co nás profesionálně spojuje a tudíž de facto veškerý obsah bude "z oboru". Podle mého by pro začátek měly být vytvořeny podskupiny podle právních oblastí a ty by se dále větvily + skupina o činnosti Komory apod. Souhlasím s výtkami uvedenými níže a bylo by dobré poohlédnout se po osvědčeném "scriptu" pro diskuze - viz např. diskuse pod články na zpravodajských portálech, nyx.cz. Fungovat to začne, když lidi (advokáti :-) budou moci zakládat vlastní "tématické" skupiny a vytvářet tak spontánně komunity. Některé zaniknou pro nezájem, jiné budou živé, ale to je život. Právo sám rozjet diskuzní skupinu by mělo být samozřejmé.

J.V.

Vážení, reaguji na množící se kritiku diskuse - v dohledné době pro Vás chystáme pár kýžených změn. Více témat, diskuse bude rozdělena na veřejnou a neveřejnou část, přičemž v obou z nich budete moci přispívat jak pod svým jménem, tak s použitím nicku. Chcete-li být anonymní, stačí ve formuláří vyplnit pouze kolonku přezdívka. Co se týče témat, jistě pochopíte, že donedávna, když ještě nikdo nediskutoval, byla jedna rubrika víc než dostačující (jednalo se v podstatě o zkušební provoz). Se vzrůstajícím zájmem o tuto službu se samozřejmě i my budeme snažit o její zkvalitnění. K opravám příspěvků - náš stávající systém toto bohužel neumožňuje - domníváme se ale, že opětovné přečtení příspěvku autorem před samotným odesláním bude dostatečným opatřením jak se chyb či omylů vyvarovat. Chápeme, že je pro Vás důležité mít možnost vytvářet témata vlastní, ale použití běžného diskusního fóra by bylo na úkor autenticity diskutujících, jež je založeno na principu hesel přidělených pouze advokátům a koncipientům. Proto se nám zdá přijatelnější brát v úvahu Vaše náměty a realizovat je pomocí našeho administrátora. Děkujeme za pochopení.

Lucie Martínková, odbor vnějších vztahů

Myslím, že na počátku byla dobrá myšlenka. Kromě nevhodného principu "reality show" ale odrazuje nízká technická úroveň aplikace. Nemožňuje ani tak jednoduché věci, jako jsou opravy příspěvků a zřizování diskusních podskupin. Pokud nejsou příspěvky řazeny ani v časové posloupnosti a člověk se musí orientovat podle dat, co je původní příspěvek a co reakce na něj, brzy to vzdá. Je to škoda...

Michal Žižlavský

V tomto myslím mohu nejen já souhlasit s autorem. Stránky "diskuse" jsou ve srovnání s obdobnými stránkami na méně profesioální úrovni. Nejde o nemožnost opravy chyb, když v textu dokud není uložen je možno opravy provádět. Měla být alespoň časová poslopnost příspěvků mimálně s odkazem na příspěvek, na který reaguje, nejedán-li o nové téma. Rozdělení na témate je také vhodným řešením, když i na těchto "stránkách" můžeme navrhnout vhodné okruhy ( např. diskuze k: 1/ platným právním předpisům, 2/ navrhovaným změnám či rekodifikacím = viz "Legislativa", 3/ stavovská problematika a 4/ volná diskuse).

Ale ani stávající nedokonalost těchto stránek není omluvou pro to, že kolegové advokáti (a samozřejmě i advokátky) jsou často spíše pohodlní na to, aby se zapojili, když už mají možnost.

Josef Seifert

Plně souhlasím se závěry pana JUDr. Kotíka ze dne 11.8.2005 pokud se jedná o nově připravovaný Občanský zákoník a navrhované řešení formy právních úkonů týkajících se dispozic s nemovitostmi. Pro znění ustanovení § 449, který pojednává o „formě právních jednání“, jsou ve znění, v jakém je návrh zveřejněn na stránkách Komory, navrženy tyto dvě alternativy:

Alternativa I.:

Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Písemné formy je dále třeba, vyžaduje-li ji ujednání stran, anebo stanoví-li tak zákon.

Alternativa II.:

(1) Písemná forma právního jednání se vyžaduje, je-li to stranami ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.

(2) Právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož

i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší, vyžaduje formu veřejné listiny.

Domnívám se, podobně jako pan JUDr. Kotík, že případné uzákonění kodexu ve znění uvedené alternativy II, která předpokládá pro všechny právní úkony týkající se nemovitostí formu veřejné listiny, by znamenalo nejen prohru advokátního stavu jako celku, neboť by mu ve prospěch stavu notářského byla odejmuta další, a to nikoli nevýznamná sféra jeho působnosti, ale též prohru všech právních subjektů, vlastníků nemovitostí.

V důsledku této nové úpravy by došlo k podstatnému omezení jejich autonomní vůle

a zároveň ke ztížení výkonu jejich vlastnického práva, resp. jeho nejpodstatnější složky, práva nakládat s předmětem vlastnictví. Každá dispozice s nemovitostí by se podstatně zpomalila

a prodražila.

Nutnost zápisu věcných práv do katastru nemovitostí je s ohledem na její smysl zřejmá

a nedá se s ní polemizovat. Jaký smysl by však mělo uzákonění formy veřejné listiny pro právní úkony o nemovitostech?

Vlastníku nemovitosti by nemělo být odepřeno právo volby, zda si smlouvu o převodu své nemovitosti sepíše sám (s vědomím rizika, že katastr podle jím sepsané smlouvy právo do katastru nezapíše), či zda si ji nechá sepsat advokátem, případně notářem (s vědomím nutnosti za sepis smlouvy zaplatit).

Dále cituji některé pasáže důvodové zprávy. Je zřejmé, že citovaná připravovaná úprava je s níže uvedeným v přímém rozporu:

„Návrh vychází z ideje, že funkční určení soukromého práva je sloužit člověku jako prostředek k prosazování jeho svobody. Účel občanského kodexu je umožnit i garantovat svobodné utváření soukromého života, a ponechat tedy co nejširší prostor svobodné iniciativě jednotlivce. Proto také osnova klade zásadní důraz na hledisko autonomie vůle.

Návrh občanského zákoníku vychází z faktu, uznaného i českým ústavní pořádkem, že přirozená svoboda člověka má přednost před státem v tom smyslu, že stát není tvůrcem svobody člověka, ale jejím ochráncem. I podle čl. 8 Listiny základních práv a svobod stát člověku svobodu nedává, nýbrž zaručuje mu ji. Z tohoto pojetí vychází hledisko autonomie vůle. Autonomie vůle je pojata jako způsob určení a utváření vlastního právního postavení jednotlivce z jeho iniciativy a v důsledku jeho chtění. Je-li první hodnotou právního státu svobodný člověk a ochrana jeho přirozených práv, plyne z toho pro soukromé i občanské právo nezbytnost ponechat co nejširší prostor jeho rozhodnutí, jak je z vlastní iniciativy projeví

a uskuteční.“

JUDr. Ivana Sedláčková

Musím souhlasit s JUDr. Sedláčkovou. Je zajímavé, jak se někdy důvodová zpráva může stát spíš jakousi proklamací, která s vlastním zněním navrhovaných úprav více méně nesouvisí. Pokud mám možnost sledovat vývoj změn od roku 1990, pak musím konstatovat, že se právní řád "utužuje", když mám na mysli zejména nárůst potřeby služeb notářů v soukromo-právní sféře. Je neakceptovatelné, aby tam, kde dříve měl občan (šířeji - subjekty právních vztahů) možnost vyjádřit svou vůli způsobem, který v rámci platné právní úpravy považoval za vhodný či dostačující, nebyl schopen projevu vůle jinak než formou notářského zápisu. Největších změn v tomto směru doznal obchodní zákoník, který fakticky v oblasti společenského práva minimalizuje naši roli.

A nyní již jen malá odbočka: je zajímavé pozorovat, jak jsou voleny formulace např. u připravované rekodifikace občanského zákoníku. Mám sice někdy oblibu v archaizmech, ale myslím, že jazyk tohoto století je již přece jenom odlišný a hledat inspiraci v právních předpisech a tedy i mluvě první poloviny minulého stolení není nejvhodnější. Pokud samozřejmě není účelem stvořit čistě "právnický" jazyk, který bude postupem času nutno laikům překládat; také nemohu souhlasit s neustálými změnami v pojmosloví a to zřejmě opět neustálým vlivem návratů do dob, které již ani mnozí normotvorci nepamatují. Zde mne totiž v citovaném textu zaujal pojem: "forma právního jednání", který má pravděpodobně nahradit již vžitý pojem "forma právního úkonu".

Závěrem: pokud bych měl volit alternativu k § 449, pak by to byla jednoznačně alt. I.

JUDr. Josef Seifert

- nová právní úprava po mnoha letech (kdy se ze zákona soustavně rozšiřoval monopol notářů) umožnila advokátům alespoň ověřovat podpisy na listinách, kterých je sám autorem; dosud tato možnost byla jen u smluv kupních ..., a zde bylo nutno na některé KÚ přikládat podpisový vzor advokáta s úředně ověřeným podpisem

- právní úprava však zůstala opět jenom na půl cesty, protože naše možnosti a pravomoci v této oblasti jsou menší než možnosti a pravomoci administrativní pracovnice notářské kanceláře nebo jakkoliv malého obecního úřadu; tuto skutečnost někteří klienti jen dosti těžko chápou, a já, přiznám se, také dost dobře nechápu (ověřím-li podpis na "své" listině, musím nechat ověřit kopie přikládaných listin u notáře nebo na obecním úřadu)

JUDr. Seifert

Jsem také toho názoru,že diskuse by měla být přístupná jen pro advokáty a koncipienty.

J.Kotík

Dobrý den,

dovolil jsem si svou připomínku demonstrovat vytvořením fóra na svých stránkách. adresa je www.advokati.biz/forum Je to standartní phpBB fórum, u kterého mi trvala instalace asi hodinu.

S podravem,

Hrbáč

V poslední době jsme (my advokáti) přestali diskutovat o tom, že současná právní úprava, která pro prakticky veškeré korporátní úkony vyžaduje formu notářského zápisu (zakládání obchodních společností či jejich změny), není ideální ať už z pohledu nás, advokátů (důvody jsou zcela jistě nasnadě), ale i z pohledu klientů, kteří jsou velmi často odkázáni na blahovůli toho kterého, často velmi vytíženého notáře (numerus clausus evidentně dělá své), a který proto velmi často necítí nutkavou potřebu zdržovat se ve své kanceláři po 16. či v horším případě 15. hodině odpoledne.

V této souvislosti si nejasně vzpomínám na to, že určitá diskuse na půdě Komory na toto téma proběhla (než se navrhované změny staly zákonem), ale s pražádným účinkem. Z mnoha útržkovitých námětů, připomínek, článků či reakcí na ně mi dnes zejména v paměti vytanula slova tehdejšího předsedy JUDr. Čermáka, který se tehdy vyjádřil v tom smyslu, že Komora v tomto ohledu přece nemůže udělat vůbec nic, protože není nadána zákonodárnou iniciativou ......…………………………………..

Ale dost historie. V současné době je daleko aktuálnější ta skutečnost, že připravovaný nový občanský zákoník (jehož návrh připravovaný pracovní komisí v rámci Ministerstva spravedlnosti ČR pod vedením prof. Eliáše a doc. Zuklínové je dostupný na stránkách Komory) obsahuje ustanovení, které v případě, že by bylo přijato, způsobovalo, že veškeré dispozice s nemovitostmi by ke své účinnosti vyžadovaly formu veřejné listiny, to znamená vypracování notářského zápisu. Implikace přijetí takového ustanovení se zdají být evidentní, mimo jiné:

- Zdražení právních služeb, které by takto mohly být výlučně poskytovány notáři, by ve svém důsledku nepochybně přispělo i ke zdražení transakcí s nemovitostmi pro jejich účastníky, přičemž (opět díky numerus clausus) čekací doba na vypracování takové veřejné listiny by jistě nebyla zanedbatelná. Dle údajů zveřejněných pracovníkem Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního Petra Baudyše bylo v průběhu roku 2004 vypracováno cca 550.000 listin, na jejichž základě byl nebo má být proveden vklad práva do katastru nemovitostí. Při počtu notářských úřadů v České republice, kterých je 445, by potom na jednoho notáře připadalo v průměru vypracovat 1236 veřejných listin (to znamená cca 3,4 denně za předpokladu, že by pracovali 365 dní v roce. Přitom je patrné, že toto by museli zvládnout ještě nad rámec své současné, nikoli nevýznamné agendy).

- V dnešní době jsou dosti početné nemovitostní transakce, které, jako například výstavba či prodej velkých administrativních center, obchodních center apod., pravidelně zahrnují komplexní a složité zajišťovací mechanismy a jejich převody nezřídka probíhají na základě obsáhlých, často mnohasetstránkových smluvních ujednání. Dalo by se proto očekávat, pokud by tato agenda byla svěřena notářům, kteří nejsou a ani nemohou být odborníky na podobné transakce, že notáři by smluvní strany potom nutili k používání svých často zjednodušených vzorových dokumentů, neberouce přitom zřetel na komplexní povahu a složitost takových transakcí (s podobným přístupem se mnozí z nás jistě setkali při vypracovávání například složitějších smluv o převodu obchodního podílu či zástavních smluv registrovaných v Rejstříku zástav vedených Notářskou komorou ČR.

- Nehodlám se na tomto místě zabývat polemikou, vyhovuje-li současná právní úprava týkající se dispozic s nemovitostmi dnešní době či nikoliv. V této souvislosti považuji za dostačující odkázat na fundované argumenty Petra Baudyše publikované v nedávné době a touto problematikou se zabývající, kde mimo jiné vyzdvihuje historicky nedávné pozitivní zkušenosti s vedením pozemkových knih a dále argumentuje tím, že kdyby jen malá část peněz, která by v případě, že by navrhované změny byly schváleny, připadla v rámci nové úpravy na notářské poplatky s touto novou agendou spojené (při průměrné hodnotě jednoho realitního obchodu ve výši jednoho miliónu korun, odhaduje, že za přípravu notářských zápisů by účastníci realitních obchodů zaplatili na notářských poplatcích ročně 5,5 miliardy korun, přičemž výdaj státního rozpočtu na činnost katastrálních úřadů činil v roce 2004 1,75 miliardy korun), namísto toho byla použita na posílení kapacity katastrálních úřadů, vyhovovalo by to zřejmě všem účastníkům trhu s nemovitostmi, a to nejen notářům.

Komora nám na tomto místě vytýká pasivitu při používání prostoru věnovaného na jejích stránkách diskusi a s tím nelze než souhlasit. Na druhé straně se ovšem domnívám, že argumenty, kterými se v této souvislosti shora zabývám, by se měla Komora zabývat již delší dobu z vlastní iniciativy, neboť výše popsaný záměr prosazovaný pracovní skupinou pod vedením prof. Eliáše a doc. Zuklínové je znám již delší dobu a já sám si jen těžko dokážu vybavit jiný zájem advokátního stavu, který by si zasloužil vehementnějšího zastání ze strany Komory než zabránění odejmutí nemovitostní agendy advokátům a jejímu svěření do exkluzivní kompetence notářů, přičemž si nedokážu představit jinou zájmovou skupinu, které by toto vyhovovalo, než notáře samé.

Údajným důvodem, pro který je výše uvedená změna navrhována, je to, že za současné právní úpravy jsou listiny, na základě kterých dochází k provedení vkladu do katastru nemovitostí, sepisovány kromě notáři i advokáty, právníky realitních kanceláří, jakož i dalšími osobami, což údajně způsobuje, že v mnoha případech tyto listiny jsou nedokonalé, ne-li přímo vadné, v důsledku čeho pak dochází k odmítání provedení vkladu katastrem nemovitostí se všemi negativními důsledky s tím souvisícími. Implicitně nemohu než chápat tuto argumentaci takto: notáři jsou výlučnou skupinou právních (i jiných) profesionálů nadaných schopností sepisovat bezvadné listiny, a proto je nutno za každou cenu, bez ohledu na zcela do očí bijící argumenty svědčící proti, svěřit nemovitostní agendu pouze jim.

V případě, že tento příspěvek vyprovokuje určitou diskusi na dané téma mezi advokáty samými, pak částečně splnil svůj účel. V případě, že vyprovokuje Komoru k tomu, aby v našem zájmu konala bez dalšího sama, pak splnil svůj účel plně.

JUDr. Jan Kotík

advokát

DD,

taky bych se přimlouval za uzavřené fórum. Mělo by se podle mého jednat o diskusi pro advokáty především.

Rovněž bych se přimlouval za to, aby bylo nasazeno nějaké phpBB fórum, které umožní vytvářet jednotlivá témata. Takhle je to jedno dlouhé a nepřehledné povídání. Umožnilo by také dostávat upozornění na odpovědi emailem apod.

Zdraví,

Hrbáč

Také je škoda, že když člověk v textu udělá chybu, nemůže se k textu vrátit a chybu opravit...

Pro diskusi používáme standardní redakční systém a ten bohužel neumožňuje opravu příspěvků (podobné je to i na jiných serverech.

Svoboda

Nevím, zda jsem to správně pochopil. Je to tak, že diskutovat zde mohou jen advokáti, ale číst to může kdokoli? Ti, co si mají co říci, si povídají a blíže neurčená skupina voajerů je sleduje? To je pak nová varianta reality show! Myslím, že to tak nemůže fungovat - tedy mezi mezi advokáty. O tom svědčí i množství příspěvků.

JUDr. Michal Žižlavský

Důvody pro nezaheslované čtení příspěvků jsme měli tyto:

- aby advokát, který se chce jen podívat na diskusi, se nemusel zdržovat přihlašováním

- aby přispěvky mohla číst i odborná veřejnost - například soudci, kteří mít heslo nemohou

- to, že advokáti neskrývají své názory, je dle našeho názoru pozitivní signál veřejnosti

Samozřejmě i tato záležitost je k diskusi a budeme jen rádi, když se k tomu vyjádří další advokáti.

Svoboda, administrátor stránek

Je otázkou, zda diskusní fórum je určené pro širokou veřejnost, a to včetně názorů advokátů zde presentovaných a nebo zda je určeno skutečně jen pro tuto profesní skupinu. Předmětem diskuse se totiž mohou stát skutečnosti či názory, které se budou dotýkat postupů (obecně) například v řízení trestním či správním, a které by mohly vyvolat ne zrovna pozitivní reakci od dotčených institucí (přiznejme si, že při veřejnosti diskuse nikdo neupozorní na chyby či mezery, kterých může advokát ve vztahu k dotčeným orgánům využít).

Rovněž souhlasím s rozdělením okruhů, neboť pokud tohoto fóra začnou jinak konzervativní advokáti využívat, stane se nepřehledným.

JUDr.Seifert

Jsem rovněž toho názoru, že by stránky diskuze měly být neveřejné. Co je např. soudcům do našich nějakých nápadů, jak "ošálit" soud, či v případě advokátů zabývajících se trestním právem i ostatních orgánů.

Michal Pospíšil

Také mám za to ve shodě s kolegou Žižlavským, že podle mého diskuzní fórum by mělo být neveřejné.

Vysvětlení, že advokáti se pro přečtení příspěvků nemusí přihlašovat, nepovažuji za přiléhavé, neboť kdo si bude chtít něco přečíst, zcela jistě a rád bez sebemenších obtíží se přihlásí.

Nevím proč by měly být diskuzní příspěvky přístupné soudcům a veřejnosti, uniká mi smysl.

Myslím, že právě neveřejnost a přístup jen advokátům a koncipientům by přispěl k tomu, že bychom si mohli s kolegy vyměňovat nejrůznější zkušenosti, počínaje procesními taktikami až po sdělování negativních poznatků v práci soudů apod.

Zdravím, MaNeuw

Dobrý den,

chci jen s povděkem kvitovat skutečnost, že Komora konečně spustila diskuzní fórum, které je skutečným fórem a kde bude možno konzultovat a získávat rady od zkušenějších kolegů. J.V

Vážení kolegové, vážení administrátoři webu,

i vzhledem k tomu, že řada z nás, advokátů, každý den sedí před monitorem počítače, vítám možnost internetové diskuse na stránkách cak.cz, které v poslední době prodělaly jistě změnu k lepšímu. Jen je škoda, že se o tomto formálně-neformálním diskusním fóru v podstatě neví, a tak není vůbec využíváno. Osobně bych doporučoval rozšířit hlavní diskusní skupiny i o skupinu pro praktické připomínky, návrhy a dotazy, kam by si nejen vedení Komory, ale i administrátoři tohoto webu mohli chodit pro jistě cenné návrhy ke zlepšení i pro názory na fungování tohoto webu. Efektivním využitím webové diskuse by Komora byla advokátům blíž. O prospěšnosti uzavření diskuse jen na advokáty a koncipienty není pochyb. J.B.

Diskusní skupina "Z oboru" je určena pro odborné otázky advokacie. Diskutovat a odpovídat na příspěvky mohou pouze advokáti, zobrazení diskuse není nijak omezeno.

Diskuse není žádným způsobem korigována nebo cenzurována. Za obsah příspěvku odpovídá jeho autor. Upozorňujeme, že správa systému může zjistit, kdo je autorem příspěvku nebo odpovědi.

RNDr. Svoboda, administrátor systému, admin@cak.cz