Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Mimořádný den české advokacie: Projekt Advokáti proti totalitě startuje!

5. 11. 2019, advokatnidenik.cz

U příležitosti 30. výročí Listopadové revoluce roku 1989 si Česká advokátní komora připomíná hrdiny české advokacie i své země. Dnes 5. listopadu 2019 představuje odborné i široké veřejnosti svůj multimediální projekt Advokáti proti totalitě. Ve Velké porotní síni Vrchního soudu v Praze právě probíhá historicko-právní konference, uskuteční se zde také křest stejnojmenné knihy a večer bude slavnostně zahájena výstava v Galerii 17. listopadu v Kaňkově paláci na Národní třídě a budou spuštěny exkluzivní webové stránky https://www.advokatiprotitotalite.cz/.

Není třeba připomínat, že v letech 1938 až 1948 se československý právní řád musel hned dvakrát vypořádat s radikální změnou společenských poměrů. Sotva se společnost začala vzpamatovávat z tragických následků nacistické okupace, dostala se k moci další totalitní ideologie. Advokacie jako vysoce intelektuální noblesní řemeslo bylo nástupem totalitního režimu silně zasaženo. Boj proti nacistické i komunistické totalitě ČAK představí na příbězích deseti statečných advokátů, obhájců, jejichž životní osudy, ač mnohdy již zaváty časem, nesmějí být nikdy zapomenuty a musí jako zdvižený ukazováček připomínat, že boj proti totalitě nekončí ani v době veskrze demokratické. Totalitou není myšlen totiž pouze určitý politický systém, ale především způsob myšlení, který v některých zůstává dodnes.

Projekt zahajujeme nikoli 17. listopadu, ale již dnes 5. listopadu, a to z jednoho prostého důvodu. Právě dnes je tomu přesně 70 let, kdy byl v jednom z prvních vykonstruovaných komunistických procesů popraven na dvoře pankrácké věznice advokátní koncipient Jaroslav Borkovec. Svůj rozsudek si vyslechl nedlouho před tím právě ve Velké porotní síni Vrchního soudu v Praze. Tam mu, ale i všem obětem totalitní zlovůle, zaplněný sál vzdává hold minutou ticha.

Odborná konference

Celý den v tomto prostoru, kterým kráčely dějiny, byť ne zrovna ty, kterými by se náš stát měl chlubit, probíhá konference. Tu věnuje Česká advokátní komora boji proti totalitě. Zahájení nejvýznamnější události tohoto roku po zaznění státní a advokátní hymny patří předsedovi České advokátní komory Vladimír Jirouskovi. Po něm se slavnostního slova ujme hned celá řada významných činitelů: prezident CCBE José de Freitas, předseda Výboru trestního práva CCBE Ondrej Laciak, předseda Slovenské advokátní komory Tomáš Borec, prezident Rakouské advokátní komory Rupert Wolff, prezident Chorvatské advokátní komory Josip Šurja, viceprezidentka Německého advokátního spolku DAV Claudia Seibel, předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera a ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová.

S hlavními příspěvky k boji proti totalitě vystoupí po slavnostním zahájení Jiří Machourek a Petr Pithart, jimž oběma náleží i čestné místo v Právnické síni slávy, kam vstoupili postupně v letech 2017 a 2018. Jiří Machourek je i jedním z oněch deseti představovaných advokátů, kteří se ve své praxi postavili totalitnímu zlu. Jeho zásadní kauzy se týkaly odpůrců režimu – Petra Cibulky, Petra Pospíchala, Alberta Černého, Jaroslava Popelky, Ivana (Magora) Jirouse, Stanislava Devátého a řady dalších.

Křest knihy

Vrchol první části konferenčního dne pak představuje křest knihy Petra Tomana a Ondřeje Šebesty nazvané prostě Advokáti proti totalitě. Hrdými kmotry se stali Mahulena Borkovcová, dcera před 70 lety popraveného Jaroslava Borkovce a předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.

Jak autoři uvedli, kniha představuje životní osudy jedné advokátky, osmi advokátů a jednoho advokátního koncipienta. Každému z nich postavilo dvacáté století, ve kterém žili, do cesty nejednu životní křižovatku. Osudovou volbu, kudy dál: zda se přizpůsobit režimu a jako mnozí jiní podlehnout strachu o sebe a své blízké, nebo odvážným bojem za právo a spravedlnost se totalitě vzepřít. Každý z těch deseti se vydal správným směrem. S vědomím vlastního ohrožení i tušením trýznivých obětí. Někteří strávili desítky let v komunistických kriminálech, jiní museli navždy opustit advokacii a jeden z nich byl dokonce v zinscenovaném politickém procesu odsouzen k trestu smrti. Všichni ohrozili své rodiny i své blízké. Nikdo z nás, kteří žijeme v 21. století, by s nimi neměnil. O to víc je třeba vážit si jejich statečných činů i rozhodnutí.

Odvážní a stateční obhájci

Další dva konferenční bloky se věnují představení příběhů, osudů a životních zásad vybraných „advokátů proti totalitě“, kterými jsou již výše zmíněný Jaroslav Borkovec, Kamill Resler, který doprovázel své klienty až za hrob a proti své vůli byl ustanoven i obhájcem K. H. Franka, Jiří Křížek, který byl v procesu s Miladou Horákovou odsouzen k 22 letům odnětí svobody, dále obhájce generála Heliodora Píky Rastislav Váhala, brněnský hrdina František Hejný, symbol katolického disentu Ján Čarnogurský, první dáma české justice Dagmar Burešová, obhájce celým svým srdcem a první český ombudsman Otakar Motejl, již zmíněný Jiří Machourek a Milan Hulík. 

První odborný panel

Velmi zajímavého pojednání o historii Velké porotní síně Vrchního soudu v Praze se ujal v rámci svého vystoupení jeho předseda Jaroslav Bureš. Historik a advokát, nově zvolený děkan plzeňských práv Stanislav Balík pohovoří obecně o historii advokacie a jejím boji proti totalitnímu režimu. Tématu novodobějšího boje proti totalitě se pak v rámci svého příspěvku Advokacie a disidenti věnuje advokát, obhájce, místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol. Toho doplní Marek Benda, který zavzpomíná na svůj život otcem, s disidentem Václavem Bendou. Petr Blažek pak ve svém čase pohovoří o vztahu advokátů a VONS. Slovenský kolega, advokát Michal Rampášek se ujme tématu Obhájce před a po nástupu totality a tématu toho, jak se někteří právníci ocitli na straně moci, se bude věnovat politik, poslanec Pavel Žáček.

Druhý odborný panel

Svůj život advokáta vyloučeného z advokacie následně popíše Ján Čarnogurský, který jako koncipient začínal v Bratislavě, kde posléze zastupoval řadu náboženských aktivistů a lidí z politické opozice. Jeho osudovou klientkou byla Drahomíra Šinoglová, jejíž obhajoba byla důvodem pro jeho vyloučení z advokacie. Na jaře 1989 podepsal Několik vět. V den sametové revoluce ještě seděl ve vězení, ale o tři týdny později už byl místopředsedou federální vlády. Historik Petr Mallota se pak bude věnovat Borkovcovu pokusu o protikomunistický ozbrojený převrat v roce 1949 a Filip Mamrilla popíše jeho koncipientskou kariéru. Jaroslav Borkovec je výše zmíněným jediným zástupcem advokátního stavu, který byl za svůj boj proti totalitě v jednom z prvních zinscenovaných politických procesů po únoru 1948 popraven. V době 2. světové války pomáhal domácímu odboji a žil intenzivním politickým životem. Zatčen byl dvakrát, podruhé v roce 1949 již s fatálními následky. Jeho poslední slova své ženě zaznamenal takto: „Neměl jsem jiné touhy od té doby, když jsem tě poznal než jak Tebe, a později také naši dceru Mahulenku udělat šťastnou. Nepodařilo se mně to proto, že jsem se věnoval zájmům, které byly nad mé síly. Vychovávej naši dceru tak, aby nikdo nemohl říci, že nosí špatné jméno.“

Na osobu Kamilla Reslera se zaměří právník Jakub Drápal, který se příběhu tohoto odvážného advokáta, který proti své vůli přijal i obhajobu K. H. Franka, věnoval již dříve v knize Poslušen zákonů své země a svého stavu, která vyšla za podpory ČAK před pěti lety v nakladatelství Auditorium. Profesní i osobní život Kamilla Reslera protínaly osudy mnoha dalších méně i více známých osobností. Resler nebyl jen obhájcem spravedlnosti. Během svého života byl také vojákem, Sokolem, anarchistou, literátem, mecenášem, milovníkem umění, bibliofilem a vlastencem. Za protektorátu obhajoval mnoho Čechů před totalitním soudnictvím, mnohdy bez šance na úspěch. Ironií osudu mu byla po válce vnucena obhajoba K. H. Franka před retribučním soudem. S nevděčnou rolí se popral důstojně a navzdory opovržení ze strany veřejnosti i s uznáním od kolegů.

Advokát, spoluautor knihy i celého projektu Petr Toman se pak bude věnovat osobě první dámy české justice na příkladu její odvahy a statečnosti již v mladém věku, kdy pomáhala Janu Tumlířovi, kterému po nevydařeném útěku za hranice hrozil žalář. Statečně se pak bila i za čest Jana Palacha v kauze jeho matky Libuše Palachové a později i za další disidenty postižené totalitním režimem. Byli mezi nimi Ivan Medek, Milan Kundera, Karel Kyncl, Jiří Lederer, Karel Nepraš nebo Ladislav Sitenský. Ve své praxi se zabývala občanským a pracovním právem, zejména pak náhradami za škody způsobené na zdraví. Po listopadu 1989 se stala první ministryní spravedlnosti české vlády. V červnu 1990 se zasloužila o přijetí nového zákona o advokacii, byla předsedkyní České národní rady. Poté, co odešla z politiky, si založila vlastní advokátní kancelář, kterou po ní převzali její dcera a vnuk. Je nositelkou Řádu T. G. Masaryka a dalších vyznamenání.

Poslední, ale také vysoce zajímavý a přínosný příspěvek přítomnému auditoriu přednese Pavel Juřík, a to o „jedenáctém“ statečném advokátovi – Emilu Sobičkovi, který působil mimo jiné jako advokát Liechtensteinů. Sobička osobní statečností chránil za války kněží i občany české i židovské národnosti proti perzekuci. Kličkováním a zatajováním informací se mu podařilo zabránit zatčení několika zaměstnanců arcibiskupství. Jeho pamětní zápis z konce roku 1939 pomohl po osvobození vrátit strahovskému klášteru pozemky u Karlových Varů, které musel vynuceně „prodat“ Konrádu Henleinovi. Jiným příkladem je, že za války ukrýval svého kolegu Otto F. Reimana, který měl židovskou národnost. Za pražského povstání stavěl barikády a se zbraní bojoval na barikádách. Zasloužil se o evakuaci britských zajatců z kasáren na Smíchově v Praze. Na konci pražského povstání se vypravil k americké armádě u Plzně, kde dojednal jejich rychlou evakuaci z Prahy. Po válce prokazoval neoprávněnost konfiskačních vyhlášek a dokazoval nepravdivost tvrzení o německé národnosti občanů Lichtenštejnska. Po tzv. „vítězném únoru“ 1948 se komunisté JUDr. Emilu Sobičkovi za jeho smysl pro právo a spravedlnost pomstili. Byl mezi prvními advokáty, kteří byli nezákonně vyloučeni tzv. Akčním výborem Národní fronty z advokacie. Později, v roce 1954 byl zatčen a po mnohadenních výsleších donucen se přiznat k vykonstruovaným obviněním z vlastizrady a špionáže. Těch se měl dopustit jako hlava organizované skupiny „Sobička a spol.“ V březnu 1955 byl v nezákonném procesu odsouzen na 20 let vězení a konfiskaci majetku. Perzekuována byla i jeho rodina. Z vězení byl propuštěn na amnestii v roce 1960 a i poté byl státní policií sledován. Již zítra přinese Advokátní deník exkluzivní vzpomínku na tohoto statečného advokáta.

Konferencí však vše teprve začíná!

V podvečer se v sídle České advokátní komory na Národní třídě v Kaňkově paláci uskuteční slavnostní vernisáž stejnojmenné výstavy a budou spuštěny exkluzivní webové stránky https://www.advokatiprotitotalite.cz/.

Advokátní deník bude samozřejmě celý den přítomen a přinese Vám obsáhlou zprávu. Sledujte nás!

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi