Nepřehlédněte!


GDPR    
pro advokáty a AK    
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Případy Právníků roku: Dejte mi do katastru místo uplavané chaty připlavanou trafiku

4.2.2019, info.cz, Jan Januš

Česká advokátní komora a společnost Epravo.cz vyhlásily v pátek večer Právníky roku. Někteří z nich se s veřejností podělili o své „vybočující“ případy či zážitky, které během kariéry řešili. Jedny zaujmou svou úsměvností či kuriozitou, druhé jsou spíše smutné. Například kanclářka pražského katastrálního úřadu Daniela Šustrová se musela vypořádat s uplavanou chatou a připlavanou trafiky. Státní zástupce Jan Záruba zase zažil záměnu soudního znalce za obžalovaného ze znásilnění.

 

Jan Záruba, Právník roku v oblasti občanského práva

Po nástupu do svého prvního zaměstnání podnikového právníka u Českého svazu chovatelů drobného zvířectva jsem doprovázel k soudu znalce na psy. Měl tam podat odborné vyjádření v nějakém občanskoprávním sporu. Pochopitelně tehdy jsem neměl žádné zkušenosti se soudem, a tak jsme k soudu šli oba poprvé. A jaká náhoda se stala: znalec měl stejné příjmení jako jeden obžalovaný v trestním řízení, jehož případ znásilnění byl projednáván u stejného soudu a ve stejné době, kdy jsme přišli do soudní budovy.

Když jsme procházeli chodbou a hledali jednací místnost, do které se měl znalec dostavit, ozvalo se z reproduktoru jméno obžalovaného, kterého vyvolávali. Než jsem stačil cokoli říct, můj znalec jen prohodil „už mě čekají“ a zmizel za dveřmi soudní síně, kde se projednával ten trestní případ. Čekal jsem tedy na chodbě a najednou uviděl, jak se značným zpožděním vběhl do místnosti obhájce obžalovaného. Ten dal patrně impuls k tomu, aby se „můj“ zcela zsinalý znalec konečně mohl z projednávání věci vzdálit.

Hned mi vyčetl, že jsem ho špatně hlídal, neboť mohl být zavřený, a vyprávěl mi, co se v soudní síni dělo: nejprve jej soudkyně požádala o předložení občanského průkazu, čemuž ochotně vyhověl. Pak ho vyzvala ke spontánní výpovědi, aby prý pravdivě vylíčil svůj zvrhlý skutek.

Pravdivě tvrdil, že je posuzovatel psů, a nikoliv vilný násilník. To však soudkyně nebrala v úvahu až do příchodu obhájce skutečného obžalovaného. Udýchaný advokát omlouval zpoždění své i klienta. Nato soudkyně obhájci káravě vyčinila, že již jeho drzého klienta vyslechla. V tu chvíli konečně advokát popřel, že by vymlouvajícího se pána znal. Soudkyně pak s výrazem zjevného znechucení prohodila, že to měl znalec říci hned, a ne paní předsedkyni udržovat v omylu a že si měl uvědomit, že je u soudu a soud prý není Rozmarýn, což bylo varieté v Brně. Takto neslavně tedy skončila moje první intervence u soudu.

Daniela Šustrová, Právnička roku v oblasti správního práva

Život je pestrý a stejně tak pestré jsou i příběhy, se kterými se setkávám. Třeba když mi volal pan Plecháček s tím, že zdědil plechovou garáž a co má dělat… Nebo když jedné paní při povodních v roce 2002 uplavala zahrádkářská chata, ale připlavala jí trafika a ona chtěla vědět, zda jí trafiku zapíšeme na list vlastnictví.

A v loňském roce jsem se setkala s příběhem, kdy dědeček závětí povolal jako svěřenského nástupce nezletilého vnuka, v jehož prospěch byla po projednání dědictví v katastru zapsána poznámka. Poměrně brzy babička, jako současný vlastník nemovitosti, a rodiče nezletilého chlapce začali usilovat o výmaz poznámky, neboť chtěli nemovitost zatížit zástavním právem a banka měla požadavek, aby list vlastnictví byl takzvaně čistý, bez poznámky ve prospěch nezletilého. Ačkoliv se o výmaz pokoušeli celkem třikrát, v různých podobách a s různou mírou naléhání, neuspěli; poznámka dál chrání chlapcovo budoucí právo.

Tomáš Nielsen, Právník roku v oblasti IT práva

Měl jsem například radost z dosud nepravomocného rozhodnutí ve věci porušení autorských práv Káji Saudka a jemu ukradeného díla Muriel a andělé. Měl jsem možnost po mnoha a mnoha letech napravit staré i novější křivdy, jež si rodina Káji Saudka, který byl absolutním mistrem své práce a velmi zajímavým člověkem, prožila. Protože tady nešlo zdaleka jen o peníze, ale skutečně o princip.

V rozhodčím řízení, v němž jsme pro bono zastupovali dívku, kterou poměrně ošklivě podvedl její předchozí zaměstnavatel. Namísto toho, aby jí platil standardně mzdu nebo odměnu, za ni vystavoval zálohové faktury, které jí proplácel. Ona nebyla Češka, takže celému systému moc nerozuměla. A po několika letech, kdy už tato dívka žila svůj život úplně mimo tuto firmu, jí přišla výzva k vrácení záloh. Byla to nehorázná kauza a silně na mě zapůsobil ten pocit strachu a zmaru, který klientka prožívala. Obecně soudní spory hodně prožívám a možná je beru až moc osobně.

Ladislav Orosz, Právník roku v oblasti lidských práv a práva ústavního

Vzpomínám na dva. První, ve své podstatě smutný zážitek, je spojen s mým krátkým působením ve funkci poslance posledního Federálního shromáždění ČSFR. Konkrétně s hlasováním o návrhu ústavního zákona o zániku společného československého státu. Vzhledem ke všemu pozitivnímu, co československou státnost doprovázelo, stejně jako většinový názor na případné rozdělení Československa v mém volebním obvodu, jsem nemohl hlasovat pro tento návrh. Do mé paměti se však vryl obraz, když se bezprostředně po závěrečném hlasování objevily slzy v očích v zásadě všech aktérů tohoto hlasování, bez ohledu na to, zda hlasovali pro návrh, proti němu, nebo se zdrželi hlasování.

A druhý, silně emotivní zážitek, je spojen s mým působením ve funkci soudce Ústavního soudu, konkrétně s nálezem z května 2017, ve kterém Ústavní soud SR na základě mého návrhu jako soudce zpravodaje vyslovil, že zrušení tzv. Mečiarových amnestií bylo v souladu se slovenskou ústavou. Jen několik dní po schválení tohoto nálezu jsem seděl s manželkou a přáteli v košické kavárně, kde se u našeho stolu zastavil mně neznámý mladý muž od sousedního stolu se slovy „děkujeme, pane soudce“.“

Robert Plicka, Právník roku v oblasti pro bono

Případů a kauz, na které se těžko zapomíná, máme hodně. Většinou to jsou velmi emotivní příběhy, a i když právní výsledek je často pozitivní, ne na vše, co se v případu odehrálo, by se dalo s úsměvem na rtech vzpomínat. Takovým případem byla i jedna z námi převzatých pro bono kauz, kdy došlo k surovému zabití pejska, kterého šel venčit důchodce na Zlínsku. Soused mu surově fenku zabil násadou od koštěte, protože mu vadilo, že často štěkala.

Když jsme o ní viděli reportáž v televizi, kde se pachatel bez lítosti k činu doznal a policie věc bez mrknutí oka řešila jako pouhý přestupek, ihned jsme zdarma převzali zastupování a podali stížnost na postup policie a trestní oznámení. Koncem roku 2018 byla na souseda podána obžaloba a věříme, že bude potrestán. I když se tento případ po právní stránce vyvíjí díky naší práci správným směrem, klient – pro něhož byl pes jediným členem domácnosti – v prosinci 2018 bohužel náhle zemřel.

Je mi jasné, že bude těžké prokázat souvislost mezi trestným činem na zvířeti a úmrtím klienta, i když možná by byl ještě naživu, kdyby netrávil poslední měsíce ve stesku, stresu a o samotě. Případ budeme samozřejmě zastupovat nadále, dokud nedojde ke konečnému rozhodnutí a potrestání pachatele.

 Případů s dobrým koncem máme naštěstí většinu. Jako příklad můžeme uvést stovky zachráněných psů a koček z množíren z Plzeňska nebo Neratovic. Pro velkou část těchto zachráněných zvířat se již podařilo zajistit i nový domov, což je velice dobrý konec.

Další kauza s dobrým koncem, která byla taktéž medializována, skončila pravomocným odsouzením majitele fenky Amy, které se také podařilo zajistit nový domov a uhradit veškeré léčebné výlohy. Relativně dobrý konec měla i další mediálně známá trestní kauza, ve které se nám podařilo doslova vytvořit judikaturu na poli subsidiarity trestní represe.

Náš klient byl pravomocně, ale nespravedlivě odsouzen (nepodmíněně) k osmi měsícům odnětí svobody za údajný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (porušení zákazu řízení), když v rámci své živnosti automechanika, kterou neměl zakázanou a byla prostředkem jeho obživy, popojížděl v uzavřeném areálu s opravovanými vozy. Po zrušení rozhodnutí obecných soudů ze strany Ústavního soudu a prokázání porušení práva na spravedlivý proces se nám podařilo docílit zproštění klienta a nyní jsme podali žalobu na náhradu škody po státu.

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi