Vyjádření ČAK k vládní novele daňového řádu
Na uvedený krok vlády lze nahlížet negativně, byť s jistou mírou pochopení. Ministerstvo financí tuto novelu (v mnohem širší podobě, která byla zúžena právě po zásadních připomínkách, které už tehdy uplatnila Česká advokátní komora) předložilo do legislativního procesu již v minulém období s tvrzením, že jde o transpozici Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (dále jen „Směrnice DAC 5“). Uvedená směrnice obsahuje pouze jediný požadavek, a to na zajištění přístupu daňových orgánů k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím uvedeným v článku 13, 30, 31 a 40 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 tzv. „směrnice AML“ – Anti Money Laundering Directive, a to za účelem kontroly fungování správní spolupráce v oblasti daní.
Přesto novela v původním návrhu směřovala k tomu, aby byl účel poskytování potřebných informací advokátem správci daně rozšířen na komplexní správu daní, což je podle názoru ČAK naprosto nepřípustné. I po zúžení předmětu na dnešní stav jde o diskutabilní zásah do povinnosti mlčenlivosti advokáta.
Novela ve schváleném znění v § 57 a výslovně uvádí, že údaje získané podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu musí advokát poskytnout správci daně pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Aktuální znění zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, dává prostor k tomu, aby finanční správa odmítla poskytnout zahraniční finanční správě takové údaje, které sama nemá a jejichž poskytnutí by znamenalo porušení povinnosti mlčenlivosti advokáta. Schválená novela tak v podstatě ukládá povinnost advokátům poskytnout prostřednictvím české daňové správy zahraniční daňové správě údaje o svých klientech, které by české finanční správě nikdy poskytnut nemusel, a dokonce ani nesměl. Rozsah mezinárodní spolupráce při správě daní není nijak věcně omezen.
Protože výklad směrnice je nadále velmi sporný a nejméně v této podobě je rozporný s chartou základních práv EU, bude ČAK nadále usilovat o to, aby v této podobě transpozice přijata nebyla, protože by se tak dostala do rozporu s ústavním pořádkem ČR. Pochybnosti o souladu transpozice ostatně při projednávání vyslovila i Legislativní rada vlády.
vedení ČAK
